Kapitola 3.
KAPITOLA TŘETÍ
--------------------------------------------------------------
Akari, Mei, Naruto a Yoko pokračovali rychle v cestě. Nikdo z nich nemluvil, ve vzduchu bylo cítit napětí, blížili se k údajnému místu úkrytu Akatsuki. "Kousek odtud je mýtinka, na té se utáboříme, za chvilku jsme tam, proto musíme být opatrní a já nemíním jít v noci do jejich úkrytu, nebo to místo jakkoliv prozkoumávat!" S těmito slovy se Akari zastavila a seskočila ze stromu, na kterém stála. "Naruto, Mei zajděte pro nějaké dřevo. Yoko zkus najít nějakou vodu. Já postavím stany." Jakmile Naruto s Mei zašli do lesa, blonďák hned začal: "Naomi proč se k tobě Akari chová, jako bys byla malé dítě a ne silný ninja?" "Nevím Naruto, možná proto že jsem její mladší sestra a jediná rodina. Chrání mě, ale přehání to." "Hmm, ale i tak…" Dál se nedostal, protože mu Mei skočila do řeči "Naruto ty se taky o sebe umíš postarat a Hinata se tě taky snaží chránit." Naruto nahodil nechápavý pohled a přihlouple se zeptal: "Hinata mě chrání?" "Ty jsi vážně slepý Naruto" Odpověděla mu. Naruto nahodil jeden ze svých nechápavých pohledů, pokrčil rameny a s plnou náručí dřeva zamířil zpátky do tábora.
--------------------------------------------------------------
Itachi se zastavil před jedněmi z mnoha dveří, vypadaly jako každé jiné a při bližším zkoumání byste poznali, že byli, mnohokrát vyraženy z pantů. V sídle bylo až nezvyklé ticho, které nahánělo husí kůži. Jediné co bylo slyšet, byl zvuk kapající vody a tlumené nadávky vycházející z oněch dveří. Nasucho polkla, zaklepala na dveře a vešla, Itachi zůstal sát za dveřmi. V místnosti byl malý stolek, za kterým seděl zrzavý muž se spoustou piercingů a měřil si ji přísným pohledem. "Co chceš a kdo jsi?!" Vyjel na ni ostře. "Jmenuji se Kimiko a chci se k vám přidat." Odpověděla mu mírně přiškrceným hlasem. "Co tě vedlo k tomu, že ses takto rozhodla?" "Chci zabít Orochimara a vy jste jeho nepřátelé a já na něj sama nestačím, myslela jsem, že bych vám mohla být užitečná." Odpověděla a doufala, že to zní přesvědčivě. Pein si ji změřil pohledem, povzdechl si a řekl: "Mé jméno je Pein, jsem vůdce Akatsuki, zítra rozhodnu, jestli tě přijmu, budeš bojovat s jedním naším členem, Itachi ti ukáže pokoj." Kimiko přikývla a odešla z místnosti, za dveřmi stál Itachi, ten jen přikývl a odvedl ji do jejího nového pokoje.
--------------------------------------------------------------
Neznámá dívka procházela vodopádovou vesnicí, šla se sklopenou hlavou, aby nemusela vidět ty zhnusené pohledy lidí. Já už ale nepatřím k Orochimarovi. Pomyslela si, ale věděla že "tu od Orochimara" v ní budou vidět pořád i když věřila, že by ji někde přijali. Když procházela, lidé přešli na druhou stranu, nebo rychle zašli do jiné uličky, aby kolem ní nemuseli projít. Už to nemohla vydržet, rychle se rozběhla a běžela pryč od těch pohledů. Náhle do někoho vrazila a spadla na zem. "O-omluvám se" řekla a pohlédla na toho, koho srazila. Byla to dívka zhruba jejího věku, měla blonďaté vlasy a modré oči. Přívětivě se na ni usmála a odpověděla "To nic to se stává. Já jsem Yumi a ty?" S těmito slovy se zvedla a natáhla k neznámé ruku, aby ji pomohla na nohy. "Jmenuji se Saki" řekla s úsměvem a s pomocí Yumi se zvedla. Blondýnka si ji prohlédla, ale zastavila se na pásce zvučné. Mírně se zamračila a zvědavým pohledem na ni pohlédla. Saki sklopila hlavu a říkala si: A je to tu zase teď zhnusený pohled a odejde. "Já nepatřím k Orochimarovi utekla jsem od něj, nemůžu za to, že jsem ze zvučné" Zašeptala skoro slyšitelně. Yumi se usmála a odpověděla jí "Věřím ti, ale tady bys zůstávat neměla, lidé z vodopádové nenávidí Orochimara, protože na ně jednou zaútočil. Jestli chceš, můžeš jít se mnou do Konohy misi jsem už stejnak splnila a Hokage tě jistě přijme. Ale první se jde na rámen!" Poslední větu Yumi vykřikla a zazubila se na Saki ta se jen vděčně usmála a následovala Yumi.
--------------------------------------------------------------
Mezitím Akari a ostatní dorazili k místu úkrytu Akatsuki. "Jen doufám, že ty informace byly správné a nešli jsme sem jen tak tu cestu zbytečně" řekla Yoko zamyšleně. "Myslím, že ne" řekl Naruto a ukázal na lístek, na kterém byl znak jako u nějakého vyvolávacího svitku. Naruto ho chtěl strhnout, ale ostatní ho zastavili trojhlasným "Ne!" Blonďák se otočil a zatvářil se nechápavě. "Naruto jestli si myslíš, že to bude tak lehké tak se velice mýlíš." Začala Mei. "Takovou bariéru už jsem viděla myslím, že je to ta samá jako když jste zachraňovali Gaaru". Doplnila ji Yoko. Akari se zamyslela a řekla "Takže by tu měly být další tři, že?" Yoko s Mei přikývli. "Mei, dokázala bys je najít?" Dotázaná jenom přikývla, zavřela oči a soustředila se. Po pár minutách ticha, které všem připadaly nekonečné, hnědovláska otevřela oči a ukázala za sebe" asi 500 metrů odsud je první pečeť." Poté ukázala na dlouhé údolí "300 metrů a směrem do támhle toho lesa asi 800 metrů" "Výborně Mei" pochválila ji Akari ale poté zvážněla a rozdala jim vysílačky. "Musíme je strhnout naráz, možná se tam objeví nějaký nepřítel tak buďte na pozoru, Yoko ty zůstaneš tady, my si každý vezmeme jednu pečeť. Rozuměli jste?" "A co pak uděláme Akari?" zeptal se blonďáček. "Půjdu dovnitř" klidně odpověděla hnědovláska. "Akari ty chceš jít do jejich sídla? To je sebevražda navíc babča Tsunade říkala, že nemáme bojovat!" Vykřikl Naruto "Naruto, musíme tam jít, co když ty informace nebyly správné, nebo to sídlo může být prázdné, pochybuju, že nejhledanější organizace bude mít jen jedno sídlo, musíme tam jít. A teď už jděte!"
--------------------------------------------------------------